I am no one heading nowhere, refusing to climb the ladder.
We have to keep some sanity, so we hold on to standards we expect to occur.

Komentáře

1 Fredy | Web | 3. dubna 2016 v 15:44 | Reagovat

nádherný článek, jen tak dál :-)

2 all-is-magic | E-mail | Web | 3. dubna 2016 v 15:47 | Reagovat

To mi naprosto dokonale připomíná moje každodenní cestovaní... Uch, a zítra to zase začne...

3 Ježurka | E-mail | Web | 4. dubna 2016 v 14:15 | Reagovat

Tak jsi to všechno dokonale popsala, že jsi mi připomněla moji milovanou spisovatelku Jarmilu Loukotkovou. Jen by mne zajímalo, jak bych dopadla já, kdybych s tebou jela v tom autobuse.

4 Lesní tráva | E-mail | Web | 9. dubna 2016 v 22:31 | Reagovat

[1]:[2]:[3]:

Děkuji za komentáře :) Jinak ani jednu z osob jsem skutečně nepotkala, jsou to jen takové mixy stereotypů všech lidí, které vídám při cestování. Sama bych v očích sledující také nevyšla zrovna nejlépe, je to silná kritika :)

5 Anita Barrasa | E-mail | Web | 8. července 2016 v 14:43 | Reagovat

Každý den cestuji vlakem, podobné kreatury často potkávám a je to celkem dobrá zábava na nudné ráno při cestě do školy, jen tak sledovat, kolik typů lidí se dokáže sejít v jednom vlaku. I když často to příjemné není a jsem ráda, že můžu zase vypadnout na čerstvý vzduch. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.