I am no one heading nowhere, refusing to climb the ladder.
We have to keep some sanity, so we hold on to standards we expect to occur.

Brblání

13. října 2015 v 1:54 | Lesní tráva |  Unsorted poems
Nechtějí a nebudou
mohla bych vyjít ven
ztřískat je ulicemi
popatlat se stíny

Nejhezčí jsem
stejně nejvíce
právě když se nevyspím

Z krku hadicemi
sunu se dnem
a klopýtám nocí

Cvoci
Proč to prostě nejde
jsme vždy zlými
už to tak
zabít je
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pražský poděs | E-mail | Web | 19. října 2015 v 21:46 | Reagovat

cítím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama